Části MHD

Pokud máte lítačku nebo OpenCard, můžete se dopravovat bez problémů všemi druhy dopravy. V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem a vlakem.

Metro (krtek)

Je páteří celého systému, jezdí od pěti ráno do půlnoci, respektive trochu déle, protože kolem půlnoci vyjíždějí poslední spoje z konečných. Spousta času se ztrácí na jezdících schodech, kde také platí jistá forma cestovatelské etiky – v pravé části schodů se stojí, v levé chodí (resp. běží). Až budete v Praze déle, všimnete si, že se cestování metrem dá optimalizovat - tedy v nástupní stanici, kdy se na vlak čeká, se připravit na místo, kde je v cílové stanici výstup z metra. Někteří matfyzáci systém ladí k dokonalosti, kdy se přesouvají v rámci vlaku i na mezistanicích.

Metro je ideální pro přepravu na delší vzdálenosti. Pokud jedete jenom kousek a ve stejném směru jede i tramvaj, je lepší jet tramvají, pokud vám zrovna jede. V mnoha případech je výhodnější jít i pěšky. Na rozdíl od jiných zahraničních měst (Londýn, New York, ...) je v pražském metru příjemně i při největších parnech nebo mrazech.

Více informací o budování metra, předrevolučních názvech stanic, futuristických vizích metra v Praze za 100 let a mnoho dalšího najdete na zajímavém webu www.metroweb.cz.

Tramvaj

Byla páteří celého systému. Je ideální pro poskakování po městě. Rychlost závisí především na dopravní situaci. Ve špičce nemůže tramvaj v některých úsecích kvůli autům ani projet (zejména Malostranská - Újezd a obráceně). Každá linka má svou stálou trasu, ale skoro pořád je někde výluka, takže se musí dávat pozor a sledovat vývěsky, kde je v naprosté většině včas napsáno, k jakým čachrům zase došlo. Výluky najdete na informačních tabulích na nástupištích metra, na tramvajových a autobusových zastávkách ve formě žlutých tabulek nad jízdními řády nebo přímo ve vozidlech nad okny. Pozor, někdy dojde k výluce jen v jednom směru, to znamená, že člověk stojí na zastávce a když už v protisměru projíždí třetí tramvaj očekávané linky, je dobré se na tabulku výluk podívat a změnit plán.

Jízdní řády nejsou víc jak pět zastávek od výchozí stanice příliš směrodatné. Během dne je pohyb tramvají po městě zcela chaotický, večer a v noci pak platí, že čím je zastávka dál od začátku, s tím větším předstihem na ni tramvaj přijede. Z těchto důvodů je užitečné chodit tak o pět minut dřív. Pokud jste od konečné zastávky dost daleko, můžete mít štěstí, že jízdní řád opět začne platit, protože předstih tramvaje dosáhne intervalu mezi jednotlivými spoji.

Čísla tramvají jsou od jedničky do dvaceti šesti, ne všechny se ale používají.

Autobusy

Dříve nebyly páteří systému, od září 2012 jsou ale některé linky s krátkými intervaly (včetně linky 112) označené jako metrobusy a považovány za páteřní linky. Jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic (hlavně konečných) metra. Pokud se zrovna neopravuje silnice, je na jízdní řád docela spolehnutí. V autobusech se také vyskytují návaly (např. 112 v 8.29 na Pelc-Tyrolce). Autobusy mají čísla 100–499 (s velkými mezerami). Autobusové linky číselných řad 100 a 200 patří pod MHD a není nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času revizor vyskytne. Příměstské autobusy (linky číselných řad 300 a 400) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je tedy nutné nejen lítačku (OpenCard) ukázat řidiči, ale v případě OpenCard navíc je potřeba přiložit kartu na určené místo na boku pokladny, které je označeno symbolem čipové karty, a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají normálně - jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi.

Pantografy neboli žabotlamy

Jsou to povětšinou ještě modrošedá monstra snažící se zajistit příměstskou vlakovou dopravu v okolí Prahy. I když jsou v poslední době vytlačovány novými soupravami City Elefant (pozor, může obsahovat i oddíly I. třídy), ještě nějakou dobu je budou České dráhy nasazovat. Jelikož už nějakou dobu v Praze funguje tzv. Integrovaný dopravní systém, jízda po Praze je možná i na lítačku či OpenCard..

Pro matfyzáky je zajímavá trať z Hlavního nádraží do Benešova (v katalozích ČD má číslo 221). Lze ji použít při cestování do Hostivaře, kde jezdí linka S9. Výhodou je, že zatímco metrem a autobusy se k Hostivařskému nádraží mlátíte hodinu, vlak tuto trať urazí za čtvrt hodiny (pokud se po cestě nerozbije). Nevýhodou je, že takovéto monstrum vyjíždí z Hlavního nádraží obvykle jednou za půl hodiny (intervaly se mění podle denní doby, v nočních a poledních hodinách dosáhnou i devadesáti minut, naopak ve špičkách pracovních dnů jsou zkráceny na dvacet či dokonce deset minut). Je třeba myslet, že na Hlaváku tyto plecháče odjíždějí ze zadních nástupišť a čas na přeběhnutí z metra se blíží dvěma minutám.

Ve vlacích neplatí ustanovení pražských dopravních podniků o pokutách, jinými slovy sleva pro sklerotiky se neposkytuje; zapomenete-li si lítačku, tak pokud to zpozorujete včas a přiznáte se průvodčímu, zaplatíte jízdné Českých drah s příplatkem 40 korun.

Lodní doprava

Kromě nákladních lodí a výletních parníků pro turisty brázdí vody Vltavy i několik přívozů spadajících pod MHD. (Např. z Podhoří do Podbaby, který lze výhodně použít k dopravě do Suchdolu, kde má sídlo hnojárna – Česká zemědělská univerzita.) Přívozy nejsou v provozu přes zimu a nevyplují ani v případě zvýšené povodňové aktivity. Pro zajímavost, když byla z důvodů rekonstrukce vyšehradského tunelu přerušena tramvajová doprava po břehu řeky, byla zavedena náhradní kyvadlová lodní doprava.

Noční tramvaje a autobusy – sběrače mrtvol

ESM – elektrický sběrač mrtvol – tramvaj – jezdí od 23.45 do 5.00 (přibližně) a to ve stejných kolejích, ale po jiných trasách než normální tramvaje. Všechny ESM se společně sjíždějí na zastávce Lazarská (u Spálené ulice kousek od Národní třídy), kde je vždy čas na přestup i pro ty největší mrtvoly. Interval mezi tramvajemi je 30 minut, takže je třeba dávat pozor, kde vás ten sběrač vyklopí. Mnohým mrtvolám se stává, že dojedou na úplně opačný konec Prahy, kde je ještě spánkem zpitomělé řidič vyhodí z tramvaje a nechá mrznout. Síť ESM podporovaná sítí MSM (motorového sběrače mrtvol – nočních autobusů), pro něž platí trošku jiná pravidla (např. se nepotkávají a některé z nich jezdí v šedesátiminutových intervalech), obstojně kopíruje trasu metra C a jezdí během noční přestávky metra. Vzhledem k časové návaznosti a dobré noční propustnosti ulic lze tomuto způsobu dopravy přijít na mnoha trasách na chuť. Například noční transfer z Jižáku na kolej 17. listopadu je v noci mnohem rychlejší než přes den. Vhodnou stanicí, jak se dostat v noci z centra, je I. P. Pavlova, kde staví noční autobusy jedoucí jak na Kuchyňku, tak na Volhu.

Čísla ESM jsou od 50 do 59, MSM 501 - 515, příměstské MSM přes 601 - 610.

Lanovky

V Praze existují 3 lanovky - na Petřín, v ZOO a u hotelu NH Praha (dříve hotel Mövenpick). Na první jmenovanou vám stačí Opencard, lanovka má celkem 3 stanice - Újezd, Nebozízek a Petřín. Kromě jarní, letní, podzimní a zimní přestávky jezdí během roku neustále. Většinou je však naplněna turity a dětmi. Lanovka v ZOO nepatří do PID, je tedy potřeba si, pro jízdu lanovkou, u vchodu do lanovky pořídit lístek. Lanovka u hotelu je soukromá.

Náhradní doprava

Velmi často se stává, že je v Praze nějaká výluka. V tom případě se objeví informace na zastávkách povrchové dopravy a ve stanicích metra a zároveň se vyrojí autobusy a tramvaje s divným označením. Dle zvyklostí se tramvaje, pokud zajišťují náhradní dopravu označují čísly 31-39, autobusy potom písmenem X a číslem (většinou logicky - př.: je třeba zajistit náhradní dopravu za tramvaj č. 3, jezdí autobus X3). Může se stát, že je výlukou postiženo i metro. V takovém případě jsou vozy většinou označeny X{A,B,C}. Pokud je však výluka na lince A, je náhradní doprava zajišťována zpravidla tramvajemi.