Části MHD

Z Matfyzácká kuchařka
1 1

V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.

Metro je páteří celého systému, jezdí od pěti ráno do půlnoci, respektive trochu déle, protože kolem půlnoci vyjíždějí poslední spoje z konečných. Spousta času se ztrácí na jezdících schodech, kde také platí jistá forma cestovatelské etikety – v pravé části schodů se stojí, v levé chodí (resp. běží). Až budete v Praze déle, všimnete si, že cestování metrem se dá optimalizovat – v nástupní stanici, když čekáte na vlak, se můžete připravit na místo, kde bude v cílové stanici výstup z metra. Někteří matfyzáci systém ladí k dokonalosti, kdy se přesouvají v rámci soupravy i na mezistanicích.

Metro je ideální pro přepravu na delší vzdálenosti. Pokud jedete jenom kousek a ve stejném směru jede i tramvaj, je lepší jet tramvají, pokud vám zrovna jede. V pražském metru je příjemně i při největších parnech a mrazech.

Tramvaje jsou ideální pro poskakování po městě. Rychlost závisí především na dopravní situaci. Ve špičce nemůže tramvaj v některých úsecích kvůli autům projet (zejména Malostranská – Újezd a obráceně). Každá linka má svou stálou trasu, ale skoro pořád je někde výluka, takže je třeba dávat pozor a sledovat dpp.cz, kde je téměř vždy napsáno, k jakým čachrům zase došlo. Výluky najdete na informačních tabulích na nástupištích metra, na tramvajových a autobusových zastávkách ve formě žlutých tabulek nad jízdními řády nebo přímo ve vozidlech nad okny.

Čísla denních tramvají jsou od jedničky do dvaceti šesti, ne všechna se ale používají.

Autobusy jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic metra (hlavně těch konečných). V autobusech se také vyskytují návaly. Autobusy mají čísla 100 až 747. Autobusové linky číselných řad 1xx a 2xx jezdí jen v zónách P, 0 a B (tedy v Praze) a není na nich nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času vyskytne revizor. Příměstské autobusy (linky číselných řad 3xx, 4xx, 5xx, 6xx a 7xx) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je nutné lítačku přiložit na určené místo na boku pokladny a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají většinou normálně – jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi.

Součástí Pražské integrované dopravy jsou i vlaky (tzn. platí v nich časové kupóny), ale ne všechny – pouze linky S a R, což je většina osobáků a spěšných vlaků, které po Praze dneska jezdí, a některé vybrané rychlíky.

Pro matfyzáky je zajímavá trať z Hlavního nádraží do Benešova (v katalozích ČD má číslo 221). Lze ji použít při cestování do Hostivaře. Výhodou je, že zatímco metrem a autobusy se k hostivařskému nádraží mlátíte hodinu, vlak tuto trať urazí za třináct minut. Nevýhodou je, že takovéto monstrum vyjíždí z Hlavního nádraží obvykle jednou za půl hodiny (intervaly se mění podle denní doby). Je třeba myslet na to, že na Hlaváku odjíždějí ze zadních nástupišť a čas na přeběhnutí z metra se blíží dvěma minutám.

Ve vlacích neplatí ustanovení pražských dopravních podniků o pokutách, jinými slovy sleva pro sklerotiky se neposkytuje – zapomenete-li si lítačku, tak pokud to zpozorujete včas a přiznáte se průvodčímu, zaplatíte jízdné Českých drah s příplatkem 40 korun. Neplatí v nich ani SMS jízdenky a pár dalších věcí, v případě nejasností doporučujeme zkontrolovat na stránkách PID.

Kromě nákladních lodí, výletních parníků pro turisty a osobních lodích brázdí vody Vltavy i několik přívozů spadajících pod PID. Pro Matfyzáky je výhodný přívoz P7 z Holešovic do Karlína, který vás významně přiblíží budově v Karlíně. Přívozy nejsou v provozu přes zimu a nevyplují ani v případě zvýšené povodňové aktivity.

Noční tramvaje jezdí přibližně od 23:45 do 5:00 a to ve stejných kolejích, ale po jiných trasách než normální tramvaje. Všechny se sjíždějí na zastávce Lazarská (u Spálené ulice kousek od Národní třídy), kde je vždy čas na přestup. Přestupních bodů je však více. Interval mezi tramvajemi je 30 minut, o víkendu 20, takže je třeba dávat pozor, kde vás vyklopí. Mnohým spáčům se stává, že dojedou na úplně opačný konec Prahy, kde je ještě spánkem zpitomělé řidič vyhodí z tramvaje a nechá mrznout. Síť nočních tramvají je podporovaná sítí nočních autobusů, pro něž platí trošku jiná pravidla (např. se nepotkávají a některé z nich jezdí v hodinových intervalech). Vzhledem k časové návaznosti a dobré noční propustnosti ulic lze tomuto způsobu dopravy přijít na mnoha trasách na chuť. Například noční transfer z Jižáku na Kolej 17. listopadu je v noci mnohem rychlejší než přes den. Vhodnou stanicí, jak se dostat v noci z centra, je I. P. Pavlova, kde staví noční autobusy jedoucí jak na Kuchyňku, tak na Volhu.

Čísla nočních tramvají jsou od 91 do 99, pražské noční autobusy mají čísla 901 až 915 a příměstské pak 951 až 960.

Velmi často se stává, že je v Praze nějaká výluka. V tom případě se objeví informace na zastávkách povrchové dopravy a ve stanicích metra a zároveň se vyrojí autobusy a tramvaje s divným označením. Dle zvyklostí se tramvaje, pokud zajišťují náhradní dopravu, označují čísly 31-49, autobusy potom písmenem X a číslem (většinou logicky, např. je-li třeba zajistit náhradní dopravu za tramvaj č. 3, jezdí autobus X3). Pokud je výlukou postiženo metro, bývá náhradní doprava označována XA,B,C.

Výhodou kola je, že na většině tras je rychlejší než autobus či tramvaj. Pokud jedete na delší vzdálenost, můžete se i s kolem svézt metrem, vlakem, přívozem, lanovkou a ve vybraných úsecích i tramvajemi. Za přepravu kola platit nemusíte, stačí, že máte jízdenku pro sebe. V některých stanicích metra můžete pro kolo využít výtah, ale většinou ho potáhnete po eskalátorech. V metru se kolo přepravuje na zadní plošině každého vagónu a kromě prvního vagónu i na první plošině, nejlepší je poslední vagón.

Skládací koloběžka je super na kratší přesuny (třeba z koleje na metro), zadarmo ji můžete přepravovat ve všech prostředcích MHD, i když se na vás občas řidiči v autobusech tváří kysele. Velká koloběžka je, z hlediska pravidel MHD, kolem.

Poslední dobou se v Praze hodně rozšiřuje používání sdílených dopravních prostředků, jako jsou kola nebo koloběžky. Nejpoužívanější službou jsou Rekola, které mají všechno růžové a nabízí k půjčení kola (včetně elektrokol). Další elektrokola (tentokrát žlutá) si můžete půjčit od společnosti Freebike. Elektrické koloběžky k pronájmu nabízí například společnost Lime.

Výhodou sdíleného způsobu cestování je, že většinou máte prostředek dostupný v dochozí vzdálenosti a nemusíte řešit, kde parkovat. Prostě dojedete do cílové destinace, kde zaparkujete u stojanu nebo třeba u lampy. Rovněž to v centru často vychází výrazně rychleji než používání MHD. Jen pozor na fakt, že ne všechny prostředky lze parkovat na všech místech.

Půjčování funguje pomocí speciálních mobilních aplikací, které každá služba nabízí. Cena se hodně liší, většinou se účtuje podle počtu minut, případně lze zakoupit předplatné.