Části MHD: Porovnání verzí

Z Matfyzácká kuchařka
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportováno 34 revizí: export z kucharka.wiki)
m (Potřebuje revizi 2018)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Potřebuje revizi}}
{{Exportováno | kdo = Petrovi | e-mail = peter.korcsok@gmail.com}}

V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.
V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.



Verze z 30. 7. 2018, 08:49


V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.

Metro

Metro je páteří celého systému, jezdí od pěti ráno do půlnoci, respektive trochu déle, protože kolem půlnoci vyjíždějí poslední spoje z konečných. Spousta času se ztrácí na jezdicích schodech, kde také platí jistá forma cestovatelské etikety – v pravé části schodů se stojí, v levé chodí (resp. běží). Až budete v Praze déle, všimnete si, že cestování metrem se dá optimalizovat – v nástupní stanici, když se na vlak čeká, se připravit na místo, kde bude v cílové stanici výstup z metra. Někteří matfyzáci systém ladí k dokonalosti, kdy se přesouvají v rámci soupravy i na mezistanicích.

Metro je ideální pro přepravu na delší vzdálenosti. Pokud jedete jenom kousek a ve stejném směru jede i tramvaj, je lepší jet tramvají, pokud vám zrovna jede. V mnoha případech je výhodnější i jít pěšky. Na rozdíl od jiných zahraničních měst (Londýn, New York, ...)[zdroj?] je v pražském metru příjemně i při největších parnech a mrazech.

Více informací o budování metra, předrevolučních názvech stanic, futuristických vizích pražského metra za 100 let a mnoho dalšího najdete na zajímavém webu www.metroweb.cz.

Tramvaje

Tramvaje byly páteří systému před vybudováním metra, které mělo původně fungovat jako podzemní tramvaje. Jsou ideální pro poskakování po městě. Rychlost závisí především na dopravní situaci. Ve špičce nemůže tramvaj v některých úsecích kvůli autům projet (zejména Malostranská - Újezd a obráceně). Každá linka má svou stálou trasu, ale skoro pořád je někde výluka, takže je třeba dávat pozor a sledovat vývěsky, kde je téměř vždy napsáno, k jakým čachrům zase došlo. Výluky najdete na informačních tabulích na nástupištích metra, na tramvajových a autobusových zastávkách ve formě žlutých tabulek nad jízdními řády nebo přímo ve vozidlech nad okny.

Čísla denních tramvají jsou od jedničky do dvaceti šesti, ne všechna se ale používají.

Autobusy

Autobusy jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic metra (hlavně konečných). V autobusech se také vyskytují návaly. Autobusy mají čísla 100 až 670. Autobusové linky číselných řad 1xx a 2xx patří pod MHD a není na nich nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času vyskytne revizor. Příměstské autobusy (linky číselných řad 3xx, 4xx a 6xx) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je nutné lítačku přiložit na určené místo na boku pokladny a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají většinou normálně – jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi. Od září 2012 jsou některé linky s krátkými intervaly (včetně linky 112) označené jako metrobusy a považovány za páteřní linky.

Vlaky

Součástí Pražské integrované dopravy jsou i vlaky, ale ne všechny – pouze linky S – což je většina osobáků, které po Praze dneska jezdí (v těch platí lítačka). V současnosti jsou spoje obsluhovány novými a pěknými soupravami City Elefant, i když ještě nějakou dobu budou České dráhy nasazovat i modrošedá monstra, tzv. žabotlamy.

Pro matfyzáky je zajímavá trať z Hlavního nádraží do Benešova (v katalozích ČD má číslo 221). Lze ji použít při cestování do Hostivaře. Výhodou je, že zatímco metrem a autobusy se k hostivařskému nádraží mlátíte hodinu, vlak tuto trať urazí za třináct minut. Nevýhodou je, že takovéto monstrum vyjíždí z Hlavního nádraží obvykle jednou za půl hodiny (intervaly se mění podle denní doby). Je třeba myslet na to, že na Hlaváku odjíždějí ze zadních nástupišť a čas na přeběhnutí z metra se blíží dvěma minutám.

Ve vlacích neplatí ustanovení pražských dopravních podniků o pokutách, jinými slovy sleva pro sklerotiky se neposkytuje - zapomenete-li si lítačku, tak pokud to zpozorujete včas a přiznáte se průvodčímu, zaplatíte jízdné Českých drah s příplatkem 40 korun.

Lodní doprava

Kromě nákladních lodí a výletních parníků pro turisty brázdí vody Vltavy i několik přívozů spadajících pod PID, např. z Podhoří do Podbaby, který lze výhodně použít k dopravě na Suchdol, kde má sídlo hnojárna (Česká zemědělská univerzita). Přívozy nejsou v provozu přes zimu a nevyplují ani v případě zvýšené povodňové aktivity. Pro zajímavost, když byla z důvodů rekonstrukce Vyšehradského tunelu přerušena tramvajová doprava po břehu řeky, byla zavedena náhradní kyvadlová lodní doprava.

Noční tramvaje a autobusy

Noční tramvaje jezdí přibližně od 23:45 do 5:00 a to ve stejných kolejích, ale po jiných trasách než normální tramvaje. Všechny se sjíždějí na zastávce Lazarská (u Spálené ulice kousek od Národní třídy), kde je vždy čas na přestup. Přestupních bodů je však více, vyplatí se věřit IDOSu. Interval mezi tramvajemi je 30 minut, o víkendu 20, takže je třeba dávat pozor, kde vás vyklopí. Mnohým spáčům se stává, že dojedou na úplně opačný konec Prahy, kde je ještě spánkem zpitomělé řidič vyhodí z tramvaje a nechá mrznout. Síť nočních tramvají je podporovaná sítí nočních autobusů, pro něž platí trošku jiná pravidla (např. se nepotkávají a některé z nich jezdí v hodinových intervalech). Vzhledem k časové návaznosti a dobré noční propustnosti ulic lze tomuto způsobu dopravy přijít na mnoha trasách na chuť. Například noční transfer z Jižáku na Kolej 17. listopadu je v noci mnohem rychlejší než přes den. Vhodnou stanicí, jak se dostat v noci z centra, je I. P. Pavlova, kde staví noční autobusy jedoucí jak na Kuchyňku, tak na Volhu.

Čísla nočních tramvají jsou od 91 do 99, pražské noční autobusy mají čísla 901 až 915 a příměstské pak 951 až 960.

Lanovky

V Praze existují tři lanovky – na Petřín, v zoo a u hotelu NH Praha (dříve hotel Mövenpick). Na první jmenovanou vám stačí lítačka. Lanovka má celkem tři stanice – Újezd, Nebozízek a Petřín. Kromě jarní, letní, podzimní a zimní přestávky jezdí během roku neustále. Většinou je však naplněna turisty a dětmi. Lanovka v zoo nepatří do PID, je tedy potřeba si pro jízdu lanovkou pořídit lístek u vchodu do lanovky. Lanovka u hotelu je soukromá, ale je možno ji využívat.

Náhradní doprava

Velmi často se stává, že je v Praze nějaká výluka. V tom případě se objeví informace na zastávkách povrchové dopravy a ve stanicích metra a zároveň se vyrojí autobusy a tramvaje s divným označením. Dle zvyklostí se tramvaje, pokud zajišťují náhradní dopravu, označují čísly 31-49, autobusy potom písmenem X a číslem (většinou logicky, např. je-li třeba zajistit náhradní dopravu za tramvaj č. 3, jezdí autobus X3). Pokud je výlukou postiženo metro, bývá náhradní doprava označována X{A,B,C}. Většinou jsou na náhradní trasy nasazovány autobusy, pokud je však výluka na lince A, je náhradní doprava zajišťována zpravidla tramvajemi.

Kolo

Výhodou kola je, že na většině tras je rychlejší než autobus či tramvaj. Pokud jedete na delší vzdálenost, můžete se i s kolem svézt metrem, vlakem, přívozem, lanovkou a ve vybraných úsecích i tramvajemi. Za přepravu kola platit nemusíte, stačí, že máte jízdenku pro sebe. V některých stanicích metra můžete pro kolo využít výtah, ale většinou ho potáhnete po eskalátorech. V metru se kolo přepravuje na zadní plošině každého vagónu a kromě prvního vagónu i na první plošině, nejlepší je poslední vagón.

Koloběžka

Skládací koloběžka je super na kratší přesuny (třeba z koleje na metro), zadarmo ji můžete přepravovat ve všech prostředcích MHD, i když se na vás občas řidiči v autobusech tváří kysele. Velká koloběžka je, z hlediska pravidel MHD, kolem.