Části MHD: Porovnání verzí
m |
(Redakčně kráceno) |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Autobusy == |
== Autobusy == |
||
Od září 2012 jsou některé linky s krátkými intervaly (včetně linky 112) označené jako metrobusy a považovány za páteřní linky. Autobusy jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic metra (hlavně konečných). V autobusech se také vyskytují návaly. Autobusy mají čísla 100–499 (s velkými mezerami). Autobusové linky číselných řad 100 a 200 patří pod MHD a není nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času revizor vyskytne. Příměstské autobusy (linky číselných řad 300 a 400) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je tedy nutné lítačku (OpenCard) nejen ukázat řidiči, ale v případě OpenCard je navíc potřeba přiložit kartu na určené místo na boku pokladny, které je označeno symbolem čipové karty, a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají většinou normálně - jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi. |
|||
== Pantografy neboli žabotlamy == |
== Pantografy neboli žabotlamy == |
Verze z 16. 7. 2015, 17:13
V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.
Obsah
Metro (krtek)
Metro je páteří celého systému, jezdí od pěti ráno do půlnoci, respektive trochu déle, protože kolem půlnoci vyjíždějí poslední spoje z konečných. Spousta času se ztrácí na jezdících schodech, kde také platí jistá forma cestovatelské etiky – v pravé části schodů se stojí, v levé chodí (resp. běží). Až budete v Praze déle, všimnete si, že se cestování metrem dá optimalizovat - tedy v nástupní stanici, kdy se na vlak čeká, se připravit na místo, kde je v cílové stanici výstup z metra. Někteří matfyzáci systém ladí k dokonalosti, kdy se přesouvají v rámci vlaku i na mezistanicích.
Metro je ideální pro přepravu na delší vzdálenosti. Pokud jedete jenom kousek a ve stejném směru jede i tramvaj, je lepší jet tramvají, pokud vám zrovna jede. V mnoha případech je výhodnější jít i pěšky. Na rozdíl od jiných zahraničních měst (Londýn, New York, ...) je v pražském metru příjemně i při největších parnech nebo mrazech.
Více informací o budování metra, předrevolučních názvech stanic, futuristických vizích metra v Praze za 100 let a mnoho dalšího najdete na zajímavém webu www.metroweb.cz.
Tramvaje
Tramvaje byly páteří systému před vybudováním metra, které mělo původně fungovat jako podzemní tramvaje. Jsou ideální pro poskakování po městě. Rychlost závisí především na dopravní situaci. Ve špičce nemůže tramvaj v některých úsecích kvůli autům ani projet (zejména Malostranská - Újezd a obráceně). Každá linka má svou stálou trasu, ale skoro pořád je někde výluka, takže se musí dávat pozor a sledovat vývěsky, kde je v naprosté většině včas napsáno, k jakým čachrům zase došlo. Výluky najdete na informačních tabulích na nástupištích metra, na tramvajových a autobusových zastávkách ve formě žlutých tabulek nad jízdními řády nebo přímo ve vozidlech nad okny.
Jízdní řády nejsou víc jak pět zastávek od výchozí stanice příliš směrodatné. Během dne je pohyb tramvají po městě zcela chaotický, večer a v noci pak platí, že čím je zastávka dál od začátku, s tím větším předstihem na ni tramvaj přijede. Z těchto důvodů je užitečné chodit tak o pět minut dřív. Pokud jste od konečné zastávky dost daleko, můžete mít štěstí, že jízdní řád opět začne platit, protože předstih tramvaje dosáhne intervalu mezi jednotlivými spoji.
Čísla denních tramvají jsou od jedničky do dvaceti šesti, ne všechny se ale používají.
Autobusy
Od září 2012 jsou některé linky s krátkými intervaly (včetně linky 112) označené jako metrobusy a považovány za páteřní linky. Autobusy jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic metra (hlavně konečných). V autobusech se také vyskytují návaly. Autobusy mají čísla 100–499 (s velkými mezerami). Autobusové linky číselných řad 100 a 200 patří pod MHD a není nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času revizor vyskytne. Příměstské autobusy (linky číselných řad 300 a 400) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je tedy nutné lítačku (OpenCard) nejen ukázat řidiči, ale v případě OpenCard je navíc potřeba přiložit kartu na určené místo na boku pokladny, které je označeno symbolem čipové karty, a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají většinou normálně - jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi.
Pantografy neboli žabotlamy
Součástí MHD v Praze jsou i vlaky. Ne všechny, ale pouze linky S, což je ale většina osobáků, které po Praze dneska jezdí. V součastnosti jsou spoje obsluhovány novými a pěknými soupravami City Elefant (pozor, může obsahovat i oddíly I. třídy), i když ještě nějakou dobu budou České dráhy nasazovat i modrošedá monstra, tzv. žabotlamy. Jelikož už nějakou dobu v Praze funguje Integrovaný dopravní systém, jízda po Praze je možná i na lítačku či OpenCard..
Pro matfyzáky je zajímavá trať z Hlavního nádraží do Benešova (v katalozích ČD má číslo 221). Lze ji použít při cestování do Hostivaře, kde jezdí linka S9. Výhodou je, že zatímco metrem a autobusy se k Hostivařskému nádraží mlátíte hodinu, vlak tuto trať urazí za čtvrt hodiny (pokud se po cestě nerozbije). Nevýhodou je, že takovéto monstrum vyjíždí z Hlavního nádraží obvykle jednou za půl hodiny (intervaly se mění podle denní doby, v nočních a poledních hodinách dosáhnou i devadesáti minut, naopak ve špičkách pracovních dnů jsou zkráceny na dvacet či dokonce deset minut). Je třeba myslet, že na Hlaváku tyto plecháče odjíždějí ze zadních nástupišť a čas na přeběhnutí z metra se blíží dvěma minutám.
Ve vlacích neplatí ustanovení pražských dopravních podniků o pokutách, jinými slovy sleva pro sklerotiky se neposkytuje; zapomenete-li si lítačku, tak pokud to zpozorujete včas a přiznáte se průvodčímu, zaplatíte jízdné Českých drah s příplatkem 40 korun.
Lodní doprava
Kromě nákladních lodí a výletních parníků pro turisty brázdí vody Vltavy i několik přívozů spadajících pod MHD. (Např. z Podhoří do Podbaby, který lze výhodně použít k dopravě do Suchdolu, kde má sídlo hnojárna – Česká zemědělská univerzita.) Přívozy nejsou v provozu přes zimu a nevyplují ani v případě zvýšené povodňové aktivity. Pro zajímavost, když byla z důvodů rekonstrukce vyšehradského tunelu přerušena tramvajová doprava po břehu řeky, byla zavedena náhradní kyvadlová lodní doprava.
Noční tramvaje a autobusy – sběrače mrtvol
ESM – elektrický sběrač mrtvol – tramvaj – jezdí od 23.45 do 5.00 (přibližně) a to ve stejných kolejích, ale po jiných trasách než normální tramvaje. Všechny ESM se společně sjíždějí na zastávce Lazarská (u Spálené ulice kousek od Národní třídy), kde je vždy čas na přestup i pro ty největší mrtvoly. Interval mezi tramvajemi je 30 minut, takže je třeba dávat pozor, kde vás ten sběrač vyklopí. Mnohým mrtvolám se stává, že dojedou na úplně opačný konec Prahy, kde je ještě spánkem zpitomělé řidič vyhodí z tramvaje a nechá mrznout. Síť ESM podporovaná sítí MSM (motorového sběrače mrtvol – nočních autobusů), pro něž platí trošku jiná pravidla (např. se nepotkávají a některé z nich jezdí v šedesátiminutových intervalech), obstojně kopíruje trasu metra C a jezdí během noční přestávky metra. Vzhledem k časové návaznosti a dobré noční propustnosti ulic lze tomuto způsobu dopravy přijít na mnoha trasách na chuť. Například noční transfer z Jižáku na kolej 17. listopadu je v noci mnohem rychlejší než přes den. Vhodnou stanicí, jak se dostat v noci z centra, je I. P. Pavlova, kde staví noční autobusy jedoucí jak na Kuchyňku, tak na Volhu.
Čísla ESM jsou od 51 do 59, MSM 501 - 515, příměstské MSM přes 601 - 610.
Lanovky
V Praze existují 3 lanovky - na Petřín, v ZOO a u hotelu NH Praha (dříve hotel Mövenpick). Na první jmenovanou vám stačí Opencard, lanovka má celkem 3 stanice - Újezd, Nebozízek a Petřín. Kromě jarní, letní, podzimní a zimní přestávky jezdí během roku neustále. Většinou je však naplněna turisty a dětmi. Lanovka v ZOO nepatří do PID, je tedy potřeba si, pro jízdu lanovkou pořídit lístek u vchodu do lanovky. Lanovka u hotelu je soukromá.
Náhradní doprava
Velmi často se stává, že je v Praze nějaká výluka. V tom případě se objeví informace na zastávkách povrchové dopravy a ve stanicích metra a zároveň se vyrojí autobusy a tramvaje s divným označením. Dle zvyklostí se tramvaje, pokud zajišťují náhradní dopravu, označují čísly 31-39, autobusy potom písmenem X a číslem (většinou logicky - př.: je třeba zajistit náhradní dopravu za tramvaj č. 3, jezdí autobus X3). Může se stát, že je výlukou postiženo i metro. V takovém případě jsou vozy většinou označeny X{A,B,C}. Pokud je však výluka na lince A, je náhradní doprava zajišťována zpravidla tramvajemi.
Kolo
Výhodou kola je, že na většině tras je rychlejší než autobus či tramvaj. Pokud jedete na delší vzdálenost, můžete se i s kolem svézt metrem, vlakem, přívozem a ve vybrané časy i některými tramvajemi. Za přepravu kola platit nemusíte, stačí, že máte jízdenku pro sebe. V některých stanicích metra můžete pro kolo využít výtah, ale většinou ho potáhnete po eskalátorech. V metru se kolo přepravuje na zadní plošině každého vagónu, nejlepší je poslední vagón.
Koloběžka
Koloběžka je super na kratší přesuny, zadarmo ji můžete přepravovat ve všech prostředcích MHD, i když se na vás občas řidiči v autobusech tváří kysele.