Laby: Porovnání verzí
m |
m (čeština) |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
K přístupu do labu potřebujete zpravidla průkaz studenta a uživatelské konto. Potřebujete-li založit konto, procedura bývá taková, že si člověk zažádá u služby v daném labu, žádosti je zpravidla vyhověno a často okamžitě je konto založeno – výjimkou je progresivní lab na Karlově, kde má přístup k počítačům automaticky každý student univerzity. Někdy je pro založení účtu potřeba odchytit správce a absolvovat školení o specifikách daného labu. |
K přístupu do labu potřebujete zpravidla průkaz studenta a uživatelské konto. Potřebujete-li založit konto, procedura bývá taková, že si člověk zažádá u služby v daném labu, žádosti je zpravidla vyhověno a často okamžitě je konto založeno – výjimkou je progresivní lab na Karlově, kde má přístup k počítačům automaticky každý student univerzity. Někdy je pro založení účtu potřeba odchytit správce a absolvovat školení o specifikách daného labu. |
||
Obsazenost labů závisí na denní době, fázi semestru a poloze v Praze. Nejplnější bývají laby v zimním semestru v období psaní zápočtových programů. Tradičně nejhůř je na tom kolej (dříve tam prý někteří dokonce squatovali), nejvíce místa je obvykle na Karlově, pokud tam není výuka. V každém labu je k dispozici provozní řád, který jsou uživatelé povinni znát a dodržovat a který mimo jiné určuje i priority práce na počítači ( |
Obsazenost labů závisí na denní době, fázi semestru a poloze v Praze. Nejplnější bývají laby v zimním semestru v období psaní zápočtových programů. Tradičně nejhůř je na tom kolej (dříve tam prý někteří dokonce squatovali), nejvíce místa je obvykle na Karlově, pokud tam není výuka. V každém labu je k dispozici provozní řád, který jsou uživatelé povinni znát a dodržovat a který mimo jiné určuje i priority práce na počítači (tedy když někdo chce dělat něco do školy, tak má přednost před tím, kdo chce hrát hry). Číst provozní řády je velmi poučné a často je to jediná aspoň částečně užitečná věc, kterou člověk může po příchodu do labu dělat v případě, že žádný počítač není volný. <span class="noprint"> Nezapomeňte se také řídit směrnicí děkana č. 4/2008, ze které např. vyplývá, že se máte k počítačům chovat slušně a že nesmíte používat nelegální software ani psát vulgární e-maily. </span> |
||
V každém labu je tiskárna, tisk stojí jednotně jedna koruna za černobílou stranu A4 a 5 |
V každém labu je tiskárna, tisk stojí jednotně jedna koruna za černobílou stranu A4 a 5 až 15 korun za barevnou. Ne všude je barevná tiskárna. Ve většině labů najdete i scanner. |
||
== Malá Strana == |
== Malá Strana == |
Verze z 31. 7. 2016, 20:43
Počítačovým laboratořím říká každý správný matfyzák pouze lab a na Matfyzu jich je naštěstí relativně dost. V každé budově je nejméně jeden takový, do něhož mají přístup normální uživatelé (rozuměj všichni studenti Matfyzu). Kromě toho existuje ještě spousta katedrových počítačů, u kterých sedávají studenti vyšších ročníků.
K přístupu do labu potřebujete zpravidla průkaz studenta a uživatelské konto. Potřebujete-li založit konto, procedura bývá taková, že si člověk zažádá u služby v daném labu, žádosti je zpravidla vyhověno a často okamžitě je konto založeno – výjimkou je progresivní lab na Karlově, kde má přístup k počítačům automaticky každý student univerzity. Někdy je pro založení účtu potřeba odchytit správce a absolvovat školení o specifikách daného labu.
Obsazenost labů závisí na denní době, fázi semestru a poloze v Praze. Nejplnější bývají laby v zimním semestru v období psaní zápočtových programů. Tradičně nejhůř je na tom kolej (dříve tam prý někteří dokonce squatovali), nejvíce místa je obvykle na Karlově, pokud tam není výuka. V každém labu je k dispozici provozní řád, který jsou uživatelé povinni znát a dodržovat a který mimo jiné určuje i priority práce na počítači (tedy když někdo chce dělat něco do školy, tak má přednost před tím, kdo chce hrát hry). Číst provozní řády je velmi poučné a často je to jediná aspoň částečně užitečná věc, kterou člověk může po příchodu do labu dělat v případě, že žádný počítač není volný.
V každém labu je tiskárna, tisk stojí jednotně jedna koruna za černobílou stranu A4 a 5 až 15 korun za barevnou. Ne všude je barevná tiskárna. Ve většině labů najdete i scanner.
Obsah
Malá Strana
Malostranský lab se nachází v prostorách budovy zvaných Rotunda (z hlavního vchodu pořád rovně, než se po levé straně objeví mohutné chromované dveře vedoucí do velké místnosti). Jde o prostor, který byl v roce 1927 přistavěn jako reprezentativní dvorana Ústřední státní pokladny. Lab je doslova obklopen knihovnou a je opravdu nádherný. Navíc je tam ve všech ročních obdobích příjemná teplota.
V pravé půlce labu jsou vám k dispozici počítače s Windows 7, v levé převážně Gentoo Linux (oba systémy sdílejí váš home adresář, takže můžete libovolně přecházet). Vzdáleně se můžete přihlásit na Solaris. Domácí stránky labu jsou na webové stránce www.ms.mff.cuni.cz/labs.
Účty se tu zakládají centrálně v pevné dny a časy. Konzultujte se službou nebo nástěnkou před labem.
Karlov
Na Karlově je problémem vůbec lab najít. Vězte tedy, že se nalézá v budově Ke Karlovu 3 v téměř nejzapadlejším koutě podzemí (zapadlejší je už jenom výdejní místo ISIC, které je ještě o patro níže), za dveřmi číslo 36.
Na každém počítači si můžete vybrat mezi systémem Windows 7 a Ubuntu. Nemusíte se registrovat, protože přihlašování probíhá přes CAS a stačí tak použít heslo, které používáte třeba do SISu.
Bližší informace (třeba seznam nainstalovaných programů) najdete na stránce www.mff.cuni.cz/net/karlov/plk/plk.htm.
Karlín
Lab (K10) se nachází v přízemí budovy, hned vpravo od vchodových dveří. V labu je možno získat účet na linuxovém serveru Artax. Tento účet vám umožní vzdálenou práci přes SSH, práci na lokálních stanicích a také přihlašování k Windows. V labu existuje též server Atrey, kde se účty až na výjimky nezakládají. Na všech počítačích je možné pracovat pod MS Windows i pod Linuxem. Softwarové vybavení laboratoře pokrývá potřeby matematiků. Další informace viz http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/lab/.
Troja
LabTF se od ostatních labů na Matfyzu liší tím, že je ve dvou od sebe vzdálených místnostech. V přízemí v místnosti T007 (za bývalým papírnictvím) sedí služba.
Druhá místnost je v 1. patře a má číslo dveří 235 (vyjdete po schodech, obejdete dvě kulaté posluchárny a tam už to je). Na rozdíl od spodní místnosti tady probíhá jenom výuka. Bývala tu kamera, která ukazovala v televizi ve spodní místnosti, co tam kdo tropil. Občas se několik lidí dole poťouchle bavilo počínáním nebohého páru, který si myslel, že je tam sám... Na všech počítačích je možné pracovat pod MS Windows 7. Na některých PC je taky možné pracovat i pod Linuxem (Ubuntu). Další informace viz sheeni.troja.mff.cuni.cz/LabTF/.
Troja, budova jazyků
V Troji naleznete ještě jeden lab (LabTS), který se nachází v prvním poschodí budovy jazyků (po vyjití schodů se vydáte chodbou doleva, za zatáčku a za skleněnými dveřmi doprava). V klimatizované místnosti je 16 počítačů s Windows a Linuxem. Podrobné informace na labts.troja.mff.cuni.cz.
Kolej 17. listopadu
Lab v přízemí budovy A Koleje 17. listopadu je oficiálně otevřen nonstop. Dříve tomu tak zvykem nebylo a lab se často po půlnoci zavřel, avšak dnes by tomu tak již být nemělo. Pokud byste přesto našli lab v nočních hodinách uzavřen, stěžujte si správci labu, jedná se totiž o nešvar, který se ty poctivé služby snaží vymýtit.
Pozor, tento lab bývá velice plný v prvních dnech každého nového měsíce (a obzvláště v lednu a říjnu), kdy jsou tam všichni, co si zapomněli včas zaplatit internet na nový měsíc.
K tisku slouží postarší černobílá tiskárna. Pokud ta nefunguje, a to se stává poměrně často, pokuste se použít RoboCopy naproti vrátnici (vypadá jako bankomat), tiskne z flash disku. Doporučujeme ho ale pouze jako náhradní variantu.
Alternativy?
Situace, kdy má počítačová laboratoř zavřeno a spolubydlící si zabral buňku pro radostné trávení času s přítelkyní, jsou časté a může se stát, že budou kolidovat s chvílemi, kdy opravdu potřebujete pracovat. Máte-li notebook, můžete využít noční studovnu v Národní technické knihovně v Dejvicích.
Je otevřená kdykoliv, kdy není otevřená vlastní knihovna, je v ní k dispozici WiFi, elektrický proud, záchod a automaty s pitím a bagetami. Registrovat se ale je potřeba někdy v běžných otevíracích dobách – stojí to padesát korun na rok.